O autorce


Žofie Zejdová



členka Literárního klubu Petra Bezruče,z.s. od roku 2013
vlastním jménem Simona Slavíková
narozena 18. prosince 1966
pracuje v Knihovně & Šenovském muzeu v Šenově

Literární tvorba:
kniha veršů Láska je motýlek – r. 2011; v roce 2013 vyšla jako e-kniha
e-kniha povídek Náhoda na víně – v roce 2013
kniha pohádek Mlcáskové pohádky – v roce 2015
pohádkové leporelo O andílku Antonínovi - v roce 2015
pohádkové leporelo Ebi a Rox na paloučku - v roce 2017
pohádková audiokniha Pedrova pirátská dobrodružství aneb pohádky a písničky pro Špunty a Špuntičky - v roce 2018
pohádková kniha U čtyř dubů, tří vrb, pod zelenou střechou – v roce 2019
almanachy LKPB – Básničky ze zamčené krabičky (r. 2014);

Příběhy z hor (r. 2015); Kryšpínce, narcisy a anděl strážný

(r. 2016); Kytara z palisandru (r. 2017); Ženy z obrazu (r. 2018);

Smutná i veselá (r. 2019); Sny zabalené do levandule (r. 2020); Vlaštovka (r. 2021); Láska je pohádka (r. 2022)
další literární tvorba – úvodníky v časopise města Šenov Oběžník (r. 1999 až r. 2017); články v populárně naučných brožurách a knihách města Šenov – Naučná stezka; Věstníky (Šenovské muzeum); Šenovský zámek a jeho osud; Zámecký park aj.
písňové texty – spolupráce s hudební skupinou Žyhadloo
ocenění – třetí místo v soutěži O českou báseň roku 2013; Čestné uznanie za účast v literární soutěži Pocta Rázusovi 2018;
Významná osobnost města Šenova za zásluhy o rozvoj a propagaci města (r. 2018)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Obrázek
  Co mi vypráv ěl mnich aneb duše v kámen zakletá Žofie Zejdová      Je to několik let zpátky, co jsem se ocitla v čtyři sta let staré kryptě zaniklého dominikánského  kláštera.  Řád bratří kazatelů jako žebravý založil v roce 1215 kněz Domingo de Guzmán – sv. Dominik. Zhruba o deset let později přišli dominikáni i do českých zemí.      Stojím tiše a s posvátnou úctou prohlížím kryptu a poslouchám výklad průvodce, když tu můj zrak padne na jeden malý uvolněný kamínek. Hlavou mi bleskne „vezmi si ho“ a vzápětí „blázníš, přece tady nebudeš krást.“ Kámen mě přitahoval jakousi zvláštní silou, rozhodla jsem se alespoň pohladit si ho. Jenže sotva na něj sáhnu, tak někde daleko v hlavě slyším hlas: „vezmi mě prosím do dlaní, něco ti povím.“ Marně se začnu rozhlížet a hledat někoho, kdo na mne šeptá, až mi padne zrak na kámen. Je trochu uvolněný a není problém ho vzít a ukrýt v dlani. Srdce mi buší, ale n...
Další informace
Obrázek
Včera měla svátek Žofka a tak jednu o mé milované babičce Žofce  Jako krysa   Šenov, místo mého srdce, domov a krajina mých předků. Když mám chvíli čas, tak se ráda procházím známými cestičkami a ob zvláště dnes, za Svatojánské noci, je park tím nejpůvabnějším místem. V nedaleké Staré škole je veselo, tradiční „otevírání sto doly“ rozeznělo country hudbou široké okolí a já se nenápadně „vykradla“ do nedalekého parku. Náš zámecký park kdysi býval opravdu zámecký, bohužel, z celé té krásy zůstala jen budova správce, kde je nyní Základní umělecká škola Viléma Wünsche. Ještě jsou pamětníci, kteří si pamatují, jak se ve sklepení téhle budovy zazdíval vchod do jedné z tajných chodeb, které vedly z Šenovského zámku. V parku mám oblíbený jeden strom, no strom, vlastně už jen torzo kdysi krásného buku červenolistého, který už tady roste více než 274 let. Přijdu k němu, pevně ho obejmu, a on mi začne vyprávět o starých časech, kdy se tudy procházela nejen šlechta ze zá...
Další informace